Norové se navzájem mnohem více respektují a proto je pro ně jednodušší dohodnout se na kompromisech. Jelikož žijí mnohem blíže roztávajícímu severnímu pólu, je jim téma globálního oteplení mnohem bližší než nám. Čechy většinou ani nenapadne, že za povodně a extrémní výkyvy počasí jsou spoluzodpovědní. Paralela mezi plýtváním energií (z 54% získávanou spalováním uhlí ) a prefernce osobní automobilové přepravy na úkor alternativ se zvýšeným výskytem povodní a katastrofálních přívalových dešťů zřejmě nikoho až na pár ekologických aktivistů nezajímá. Abych byl spravedlivý, velký díl odpovědnosti nesou i nezodpovědní zemědělci. Ohromné lány, které nám přenechalo intenzivní komunistické zemědělství se proti mým přáním dosud nerozdělily mezemi a přírodními větrolamy na menší plochy. Velké zemědělské společnosti (například Babišův Agrofert) se orientují pouze na krátkodobý zisk, takže je na velkých plochách vysazována Řepka Olejka, která vyčerpává půdu a zpracovává se celá, nebo kukuřice, která nezadržuje vodu. Voda při náhlých průtržích mračen také přechází v povodně díky nevhodnému způsobu orby a použití těžké techniky na k tomu nevhodných půdách. Přitom by na mnoha místech stačilo orat po vrsetvnicích a místo nadužívání hnojiv nechat půdu jednou za čtyři roky ležet ladem.
Rozdíl mezi skandinávským a českým zemědělcem spočívá podle mě ve vztahu k půdě. Ve Skandinávii nezažili znárodňování a většina farmářů hospodaří na stejném místě generace za generací. Norská vláda se kdysi rovněž potýkala se zemědělskou nadprodukcí a tak uzákonila skvělé řešení. Každý zemědělec který nechá půdu revitalizovat, odpočinout (české ležet ladem evokuje, že je na tom něco špatného) má nárok na dotaci a vláda od něj vykupuje seno. Část je ho použitá jako píce a zbytek je zužitkován v bioplynových elektrárnách. Každému ochránci volného trhu jistě zatrnulo a tak raději ještě rozvedu, proč si myslím, že se jedná o skvělé řešení.
Louky zadržují vodu v krajině a ustavují rovnováhu mezi živinami v půdě. Ač se nám to líbí či ne, zemědělství je dotováno. Díky tomu, že zemědělcům přispíváme na jejich bussiness, měli by jsme mít možnost ovlivnit jak zachází s naší společnou krajinou. Louky jsou přirozenými biotopy hostící ohromné množství rostlin i živočichů. Zachování biodiverzity je jednou z podmínek k přežití lidstva. Momentálně ve velkém hynoucí včelstva můžou brzy způsobit hladomory po celé planetě. Už A. Einstein řekl že pokud vyhynou včely, lidstvo bude jejich osud následovat za pár let. I když se ještě neví proč přesně včely hynou, za jeden z nejdůležitějších faktorů je odborníky považována přílišná chemizace zemědělské výroby. Louky se bez chemie obejdou a mohly by pomoci včelstva ozdravit.
Že jsou Norové mnohem přátelštější než Češi může být způsobeno několika faktory. Hlavními jsou asi bohužel nízká hustota obyvatel oproti velké rozloze země. Bohužel proto, že se jedná o sociologický fenomén, který je daný a tudíž nepřenosný. Díky tomu, jak málo mají Norové oproti průměrnému Čechovi sociálních kontaktů jsou mnohem otevřenějšík cizincům. Nejvíc mě fascinovalo, jak se na sebe neznámí lidé míjející se na ulici vlídně usmívají. Jako by ten úsměv řikal všichni jsme lidé a to, čím se lišíme není důvod k hádce, ale k toleranci a zvědavosti. Dalším faktorem bude asi i křesťanství což jako ateista jen nerad připouštím. Nezničená krajina je diskutabilním faktorem, ale mám dojem že každý se cítí lépe (a podle toho i jedná) v krajině hlubokých lesů a malebných políček, než v bezůtěšné poušti lánů, betonových krabic a bilboardů.
Norská vzájemná důvěřivost, tolernace a pátelskost jistě nevznikla sama o sobě. I v Čechách by jsme se k tomu mohli časem dopracovat. Naše postkomunistická společnost je ale stále příliš rozdělená a rozhádaná. Jedni se bojí socialistů, druzí pohůnků kapitalismu. Zelení jsou považovaní za zaslepené fanatiky. Problém neleží na politické scéně, ale v jejím základu – v nás voličích. Je to vlastně začarovaný kruh. Nevolíme často kvůli nadšení z volebního programu naší partaje, ale proti volebním programům jiných stran. Tenhle pohled nejvíce vyhovuje dvěma největším stranám napojeným na penězovody velkých firem. ODS i ČSSD a jejich volební výsledky jsou jen zhmotněním naší mizérie. Zatímco oběma stranám skáčou voliči na lep a volí proti modrému či oranžovému zlu, velkým firmám jako je například ČEZ je vlastně ukradené kdo bude u kormidla. Zkorumpované jsou obě partaje, takže soukolí korupce bude běžet pod levou i pravou vládou. Právě proto jsou volby tak důležité. Pokud by jsme byli schopní dát šanci nezkorumpovaným stranám a ČSSD i ODS potrestat za jejich korupční chování, mohlo by to vyčistit vzduch v celé společnosti. Ač jsem členem SZ, myslím si, že by měly dostat šanci i strany pohybující se kolem 1% preferencí. Přineslo by to větší diverzitu politických názorů a v důsledku by větší konkurence mohla zkultivovat i ČSSD a ODS.
Orientace na školství, vědu a k přírodě šetrné technologie je společné pro všechny skandinávské země. Tady hraje zřejmě roli cit pro kontinuitu, kterou v českém národu přeťaly obě války a následně komunistická mizérie. Ztratili jsme vztah ke krajině, která tak dlouho patřila všem a vlastně nikomu. Bolševik zpřetrhal v Čechách kontinuitu dobrých hospodářů. Nyní se znovu učíme soukromému vlastnictví. Chybí ale zodpovědnost za náš majetek. Celý národ spílá Kocábovi za obhajobu squaterů, zatímco mnoho krásných domů chátrá ve vlastnictví spekulantů. Na soukromý majetek nesahejte zní unisono. V tomto kontextu budu jistě i obžalován a odsouzen za to, že jako laik strkám nos do problematiky zemědělství. Co se týče vzdělání a vědy, nechci být obviňován z naivity. Vím, že nalít do těchto rezortů víc peněz nestačí. Zcela zdarma by jsme se ovšem mohli podívat pod pokličku úspěšnějším zemím. Proč z jejich škol odchází žáci vzdělanější a pro život lépe vybavení žáci než u nás? Protože se nebiflují učebnice nazpaměť, ale učí se vyhledávat si potřebné informace, orientovat se v jejich výpovědní hodnotě a správně je používat. Díky masivní podpoře vědy a techniky vznikla v jedné finské garáži i firma Nokia…
Shrnutí: Nic kromě nás samých nám nestojí v cestě dosáhnout úrovně kvality života běžné ve Skandinávii. Za první vlašťovku bych považoval desetiprocentní volební výsledek Strany Zelených v příštích volbách. Pokud se bude opět rozhodovat hlavně mezi dvěma korupčními titány, nebude nic co by mě lákalo vrátit se domů a budu pokračovat v cestování. Mám Čechy rád, ale když budu mít štěstí, dožiji se maximálně osmdesáti let. To je příliš krátká doba na to, abych jí proflákal hádkami. Jediné co můžu dělat je sbírat pro naší krásnou zemi inspirace z jiných zemí a soustavně mírně prudit.
Na závěr upravené motto z plakátu OF co mi visel nad stolem v té vzrušené době když mi bylo jedenáct
Pravda a láska snad jednou zvítězí nad lží a nenávistí