Mnohý čtenář možná netuší, že svým způsobem fetuje i hmyz. Například vosy a včely sají s oblibou zkvašenou šťávu z narušených ovocných plodů, která obsahuje alkohol. Bylo zdokumentováno, že včely které objevily zkvašený med (tedy medovinu) se opily . Papoušci se prý rádi opijí palmovým vínem. Pokud postoupíme blíže k naším příbuzným savcům, můžeme si vzít jako příklad soby. Ti už se dostali dál a vesele konzumují červené muchomůrky obsahující kromě jedů i halucinogen muscimol. Našim předkům to neušlo a začali pít moč zfetovaných sobů. Ta je už totiž vyčištěná od jedů, ale obsahuje přes devadesát procent muscimolu, který tělem jen prochází a nikde se neusazuje. Aby nepřišla ani kapka vniveč, účastníci močového mejdanu čůrají zpět do misky, ze které všichni pijí. Náš český cestovatel (jméno se mi bohužel nepodařilo vygooglovat), který se tohoto obřadu účastnil na Sibiři byl důrazně napomenut když se chtěl jít vyprázdnit do křoví. Z této tradice popíjení halucinogenní moči prý pochází i slangový anglický výraz pro opilost "be pissed" (piss = moč). Důvodem proč o tom píšu je snaha téma drog od-démonizovat a bavit se o nich bez předsudků. Drogy si často rostliny, houby, ale i žáby vytváří na ochranu proti jejich konzumaci. Příroda ovšem není dokonalá a tak některé jedy živočichům stojí za vyzkoušení ačkoliv znají ze zkušenosti i jejich nepříjemné vedlejší účinky. Zfetovaní živočichové jsou též snadnějším terčem pro predátory, což slouží přirozenému výběru. Opilé včely zase riskují, že je strážci úlu nepustí do hnízda pro jejich neobvyklé chování.
Lidstvo provází ovlivňování mysli od počátku věků. Děti se například zfetovávají rychlým točením na místě kolem své osy. Sošky halucinogenních hub vytvářeli lidé již tisíc let před Kristem, ale je pravděpodobné, že různé druhy drog užívali naši předkové mnohem dříve, ať už se jednalo o žvýkání koky, pití zkvašených nápojů, či olizování halucinogenních sekretů některých druhů žab. Podle teorie Terence McKenny vděčí lidstvo za svojí schopnost komunikace a abstraktního myšlení právě konzumaci halucinogenů.
Je zřejmé, že ranní konzumenti drog si všímali i rizik, jakými jsou závislost, ztráta kontroly nad svým jednáním, či lenosti konzumaci drog provázející. U kmenů, které můžeme studovat ještě dnes se většinou setkáváme s vypracovaným systémem užívání. Drogy jsou často posvátné a tak je jejich konzumace omezena na výjmečné příležitosti. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že například halucinogenní houbičky je přínosné pozřít tak jednou za půl roku až za rok. Jednak se na ně můžete déle těšit a také váš mozek je vnímá pokaždé, jako by jste je užívali poprvé. Příliš častou konzumací účinky většiny drog slábnou, protože si vůči nim tělo vytváří rezistenci a i mozek si zvyká, snaží se jejich účinky přebít a nastolit normální vnímání. Drogy samy o sobě nejsou zlo, ale lidská rozežranost, či nestřídmost chcete-li, je tím, co ve spojení s drogami způsobuje tolik problémů. Jihoameričtí indiáni žvýkali lístky koky po tisíce let, než přišel bílý muž a extrahoval z nich tisíckrát silnější kokain.
Pokrytectví ohledně drog v naší společnosti pramení z křesťanské tradice. Víra v boha je svým způsobem také drogou a z mého pohledu značně nebezpečnější. Náboženství lidi zaslepuje, zjednodušuje jejich pohled na svět a ještě jim přináší pocit nadřazenosti nad lidmi nevěřícími, či nad vyznavači jiných věrouk. Šířitelé křesťanství si nepřáli, aby se někdo tázal po smyslu života, protože z jejich pohledu na vše odpovídala Bible dostatečně. Experimentovat s nahlížením do jiných světů jim bylo tudíž proti srsti. Kromě dalších zel, jakými bylo šíření křesťanství mečem a ohněm, inkvizice, či zahození veškerých poznatků antiky nám odkázali i zarputilý boj proti drogám. Křesťanství nezakazuje konzumaci alkoholu, protože po něm se jen blbne a hloupé ovečky jsou přesně to, co potřebuje vlk oděný do sutany. Mrzí mě, že i když je česká společnost úchvatně ateistická, blud o škodlivosti drog se jí drží jako čert kříže. Lewis Carol napsal Alenku v říši divů na základě zkušeností s konzumací muchomůrek. Řekněte to svým dětem až jim z ní budete předčítat na dobrou noc. 😉 Mnoho spisovatelů i hudebníků napsalo své texty díky inspiraci z drog, ať už jde o spisovatele Miltona, Voltaira, Thoreaua či Sartra, nebo skupiny Beatles, Davida Bowieho či Doors. Chci tím naznačit, že drogy můžou být zejména pro umění přínosné.
Americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman navrhuje legalizovat všechny drogy a mě s ním nezbývá než souhlasit. Drogy tady byly jsou a budou. Pokud se chceme zbavit kriminality s nimi spojené, je legalizace nejsnazší cestou. Státy po celém světě vynakládají nesmírné prostředky na boj s narkomafií a "feťáckými"onemocněními jako je žloutenka, či H.I.V. Podaří-li se však zatknout dealera, jeho zákazníky obratem přebere dealer jiný. Pokud se podaří zadržet zásilku drog výnamné velikosti při transportu, stoupne na ulici cena a narkomafie vydělá stejně. Dealeři se nestydí lákat i náctileté potencionální zákazníky, což by si lékárníci nemohli dovolit. Daně z prodeje drog by mohly sloužit k financování šíření osvěty mezi mládeží a volnočasových aktivit jako alternativy k fetování. U legálního kokainu, heroinu či pervitinu by se dala zaručit jeho čistota a omezit tak možnost otravy uživatele. Občas se stává, že dealeři drogy pančují, aby víc vydělali. Nadrolená omítka maximálně ucpe žíly, ale znám je i případ pančování jedem na krysy. Dalším argumentem je, že díky momentální ilegalitě drog mají chuť zakázaného ovoce, které jak víme láká. Po legalizaci marihuany v Holandsku počet huličů překvapivě klesnul. Pro mnoho lidí už to zkrátka nebylo dostatečně dobrodružné, když si mohli mařenu a hašiš koupit v cofee-shopu. Účelem tohoto článku není nabádat ke konzumaci drog. Snažím se jen téma odtabuizovat a otevřít debatu na zdravějším základě.
Přejděme teď k závislostem legálním. Kromě náboženství, toho opia lidstva, mám na mysli zejména alkohol, hrací automaty a farmaceutické produkty. Právě kvůli pokrytectví se kterým rozlišujeme nebezpečnost různých drog jsem se rozhodnul toto téma otevřít. Určitě i mezi vašimi známými se najde někdo, kdo je závislý na automatech, počítačových hrách, antidepresivech, řízení auta, či stravě z McDonaldu. Pokud tvrdíme, že závislost je tím, co nám brání legalizovat drogy, měli bysme si nejdříve zamést před vlastním prahem a uvážit bez kolika věcí si nedokážeme svůj život představit. Automobilismus je například zodpovědný za mnohem vyší počet mrtvých a zraněných ročně, než všechny tvrdé drogy dohromady. Že je na řízení auta možné si vypěstovat závislost je již vědci také dokázané. Kromě toho automobilismus devastuje krajiný ráz, vykrádá veřejný prostor měst a vesnic a je zodpovědný za smrt miliónů zvířat na silnicích denně. Oproti tomu uživatel Heroinu likviduje většinou jen sám sebe. Farmaceutické firmy vydělávají nehorázné sumy na antidepresivech, přičemž jejich uživatelé začnou být časem permanentně depresivní a bolestínští jen aby měli důvod v užívání pokračovat. Antidepresiva Nortriptylin, Medipramin, Noveril, Prothiaden, Anafranil, Ludiomil, Mianserin, Lerivon, Trittico, Prozac, Deprex, Citalec, Seropram to jsou vše legální fety způsobující závislost. Přestaňme donekonečna omílat, že drogy jsou špatné a zkusme se s nimi naučit lépe žít.
